Zpomalení světového obchodu má nejtvrdší dopad na Evropskou unii, která se kromě negativních důsledků obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou potýká rovněž s nejistotou kolem odchodu Británie z EU a s útlumem německého průmyslového sektoru. Napsal to ekonomický deník Financial Times (FT), který vychází z analýzy údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Export z EU se ve třetím čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta, zatímco import klesl o 0,4 procenta. Pokles dovozu a vývozu zaznamenaly všechny velké ekonomiky EU. Propad exportu v EU byl mnohem výraznější než pokles o 0,7 procenta, který vykázala celá skupina největších ekonomik světa G20, uvedly Financial Times.
„Evropský obchod výrazně ovlivňuje nejistota kolem obchodní války a kolem brexitu,” uvedl ekonom Timme Spakman ze společnosti ING. „Na evropský obchod mělo dopad i zpomalení německého průmyslu, protože němečtí výrobci místo dovozu nových polotovarů čerpají zásoby,” dodal.
Slabý výkon zahraničního obchodu představuje významnou brzdu hospodářského růstu v Evropě. Řada evropských ekonomik je totiž na obchodu silně závislá, upozorňuje FT.
Přední centrální banky v reakci na zpomalování hospodářského růstu a útlum obchodu v posledních měsících přikročily k uvolňování měnové politiky, to se však podle analytika Adama Slatera ze společnosti Oxford Economics ještě neprojevilo a vyhlídky pro blízkou budoucnost zůstávají nepříznivé. „Jakékoli zlepšení situace v obchodu se zdá být křehké a omezené,” uvedl Slater.
Evropská centrální banka (ECB) se v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů. Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v letošním třetím čtvrtletí zvýšil pouze o 0,2 procenta, což je stejné tempo jako ve druhém kvartálu. Meziročně eurozóna rostla o 1,2 procenta a celá EU o 1,3 procenta.
